Celé toto povídání se týká pro mnohé zatracované komunikace ve VHF a UHF pásmu, převaděčích a direktních spojeních. Omlouvám se, ale není to čtení pro DXmany, závodníky či ortodoxní KVisty - rozhodně to neznamená, že bych tyto disciplíny chtěl srovnávat, vyvyšovat nebo hanět. Někdo rád holky, někdo vdolky (já obojí). Jde mi o čistě technickou stránku věci.
O tomto oboru se začalo hodně mluvit a na pásmech se začaly šířit různé zkazky počínaje vychvalováním té či oné technologie do nebe až po její úplné zatracování. Jelikož mne láká vše nové, na marketingové White Papery nevěřím, na pohádky odporující fyzikálním zákonům také ne, není jiné cesty než vše vyzkoušet na vlastní kůži a udělat si obrázek sám.
Blíže jsem se tím začal zabývat v roce 2011, diskusí už ani nevím s kým na téma D-STAR. Slíbil jsem, že do roka a do dne napíšu, co si o tom myslím, jestli má smysl se tím zabývat a jestli má smysl investovat peníze do digitálního TRX, resp. jestli jsou výhody takové, aby mělo smysl přecházet z analogového FM direktního nebo převaděčového provozu. Současně s tím se začaly objevovat zmínky o DMR. Původní článek pochází z roku 2012 a po roce jsem provedl aktualizaci stavu.
Píše se rok 2014 a v současné době je k dispozici několik alternativ. Některé jsou určené a vyvinuté přímo jako radioamatérské (D-STAR, C4FM-FDMA) či jsou přejaty z profesionální sféry (DMR - Motorbo). Je mi jasné, že ať napíšu cokoli, upadnu v nemilost různých skupin, protože se ukázalo, že každý z trendů má svoje FAN CLUBY a někteří jedinci zastávají své koně až s militantním nasazením a zcela jistě se jim nebude líbit, budu-li se zmiňovat o negativech. Bohužel mám určitou profesionální deformaci, která se projevuje tím, že cílem mého snažení je hledat chyby a slabá místa. Chvalozpěvy najdete téměř všude (strýc Google Vám jich naservíruje nepočítaně).
V první řadě bych rád celou problematiku rozdělil do několika celků, protože spolu z technické stránky nesouvisí. Zároveň si tím uděláme pořádek pro další povídání.
Výsledný úspěch jakékoli novinky je podmíněný koncovou užitnou hodnotou pro uživatele v závislosti na nákladech. Tyto náklady můžeme rozdělit na vlastní náklady pro koncového uživatele a na náklady do infrastruktury, aby mohlo být užitné hodnoty dosaženo. Další věc je, co je tou užitnou hodnotou a co vlastně uživatelé ocení. Odpíchneme-li se od "předdigitální éry", vycházíme ze situace FM převaděčů, kde některé jsou propojeny pomocí Echolinku. Díky tomu je možné více či méně komunikovat pomocí handheldu s protistanicí nejen přes lokální převaděč, ale i na druhý konec světa. Takhle napsané to zní velmi pěkně a zdá se, že si nelze více přát. Jenže díky tomu, že je v cestě mnoho elementů, dochází k relativně velkému zpoždění, k degradaci kvality a v neposlední řadě ani uživatelský komfort (pamatování čísel nódů, zadávání propojení timeoutům) není příliš veliký. Naopak výhodou je, že toto řešení funguje s jakýmkoli FM TRX z Číny za pár korun.
Tím se dostávám k prvnímu dělícímu bodu. Užitná hodnota není jen o koncových zařízeních, ale také o infrastruktuře která umožňuje právě onu přidanou hodnotu. Nelze tedy porovnávat jednotlivé systémy pouze podle parametrů přenosové vrstvy (FM analog, GMSK - FDMA, 4PSK - TDMA, či C4FM), ale je nutné na to hledět komplexně. Ferarri na polňačce moc radosti nepřinese, stejně tak traktor na dálnici bude k vzteku. Vše je tedy o hledání vhodného kompromisu.
Abychom se v tom neztratili, bude se nutné v problematice trochu zorientovat. Pokusím se na začátek vysvětlit několik pojmů, bez kterých se v dalším textu neobejdeme. Je mi jasné, že to bude místy asi dost nezáživné, odborníci nechť prominou a nekamenují mne za značné zjednodušení a používání možná infantilních příměrů. Byl bych rád, kdyby tento text byl pochopitelný i pro širší okruh čtenářů.
Na závěr bych rád upozornil, že tento článek vznikl v listopadu roku 2012, updatovaný k polovině roku 2014 a shrnuje situaci k tomuto datu. Díky vývoji je zřejmé, že se mnoho věcí bude měnit a tudíž některá tvrzení či fakta v budoucnu nebudou platná.
